arci I
[ʔarcɪ]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
arciť I
[ʔarcɪť]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
arciže I
[ʔarcɪže]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
zdůrazňuje platnost tvrzení syn. ovšem:
Regionální novinář má arci život jinší než my, kteří v pražské redakci sedíme jak ve skleníku.
Most byl původně dřevěný a jako takový vyžadoval arciť pečlivou údržbu.
Aktivní sportovec arciže neztratí na cti, když zasedne k přenosu fotbalového utkání.
□ arci – ale spojkový výraz souřadicí odporovací; zastaralé, zprav. expresivní
zdůrazňuje protikladnost prvků ve spojení dvou větných členů nebo vět, které si významově odporují:
Nejsem arci epidemiolog, ale na lékařské fakultě jsme se o infekčních nemocech učili.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔarcɪ]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
arciť I
[ʔarcɪť]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
arciže I
[ʔarcɪže]
částice
zastaralé, zprav. expresivní
zdůrazňuje platnost tvrzení syn. ovšem:
Regionální novinář má arci život jinší než my, kteří v pražské redakci sedíme jak ve skleníku.
Most byl původně dřevěný a jako takový vyžadoval arciť pečlivou údržbu.
Aktivní sportovec arciže neztratí na cti, když zasedne k přenosu fotbalového utkání.
□ arci – ale spojkový výraz souřadicí odporovací; zastaralé, zprav. expresivní
zdůrazňuje protikladnost prvků ve spojení dvou větných členů nebo vět, které si významově odporují:
Nejsem arci epidemiolog, ale na lékařské fakultě jsme se o infekčních nemocech učili.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)